new post
1.měsíc
Koya
Proč chci psát blog o entlebušské zatím malé fence?
Jednak jsem vždy chtěla psát blog, druhak teď je opravdu každý den o čem psát. V neposlední řadě jsem si řekla, že když můj post na Facebooku s Koyou olajkuje aspoň 40 lidí, tak se do toho vrhnu. Dobře, je jich tam teď 39, ale to už je skoro 40, že jo? 😊 Dalším důvodem byla potřeba blízkých vědět, jak se malá chlupatá trochu bojácná holka má, bude nejlepší to sepsat sem a nasdílet těm, co to zajímá. Uvidíme, jak dlouho mi toto předsevzetí vydrží a zda někdo bude mít potřebu číst moje zážitky s ní. Začátky mi jdou,
s vytrvalostí je to u mne na štíru.
Proč Entlebuch a proč jméno Koya?
Na jaře nám do psího nebe odešel Neks, měla jsem ho ráda, i přes jeho složitou povahu. Ale jak se říká, emoce nemusí být pozitivní, důležité je, aby byla silná. A silná byla tak, že mi opravdu hodně chyběl
a několik měsíců jsem si nedovedla představit, že budu mít nového psa.
Až když jsem byla v červnu na měsíc v lázních a já se nějak trochu zastavila, jsem zjistila, že se vrhám na každého psa, co vidím, a tudíž opravdu nastal čas si nového čtyřnohého kamaráda pořídit. Protože můj známý z lázní vždy moc hezky mluvil
o rase Entelbušských salašnických pasteveckých psů, které chovala jeho dcera, volba byla docela jasná. Pokukovala jsem po nich již déle.
A stejně jako s těmi lajky jsem si v hlavě řekla, že se kouknu, zda nejsou nějaká volná štěňata a že když jo, je to znamení a jedu si pro něj. Ano, zase jsem chtěla psa, stejně jako Honza. Vždy jsme měli psa, s fenami to neumíme. Jooo, měli jednoho posledního, jenže byl zamluvený do druhého dne
a byla to fena! Co teď?
Entlebuch chladí bŘuch
www.koya.cz
new post
1.měsíc
Přesvědčit rodinu, že fena bude hratelná, jak říká náš syn, a přečkat noc a vydržet čekání
na to, jak dopadla rezervace od pána, který ji měl zamluvenou. S rodinou pomohl syn, když na sdílenou rodinnou skupinu plnou námitek od manžela, proč ne fena, napsal: "Tati, nebuď sexista" 😊 Dospat a odvážit se zavolat (ve tři odpoledne už jsem to fakt nevydržela), zda je fenka volná, bylo daleko horší. Ale dopadlo to dobře, má mě rád (to si říkám vždy, když něco vyjde) a 2. července jedeme směr Zásmuky, kde se Koya narodila. Mimochodem další znamení, zrovna čtu knihu Cesta od Diany Štenberkové a v Zásmukách je jejich rodinné sídlo. Jasná náhoda, že jo? Takových je.
Fenku máme zamluvenou, datum naplánovaný a teď jméno. Fenka se dle průkazu jmenuje Merci, což asi nebude úplně jméno, které bychom jí dali my. I když jí vlastně Děkuji, pomohla mi zahnat smutek po Neksovi. Na první dobrou jdu hledat japonská jména. Fascinace Japonskem u mne už trvá docela dlouho. Koya, což je japonsky chaloupka, byla jasná shoda během pár minut. Koya bude na chalupě celé léto a toto místo má každý nejen z naší rodiny moc rád. Tak doufám, že Koyu taky.
PS: Mimochodem, než jsem toto dopsala, má Koya čtyřicátý lajk, takže blog bude…
Entlebuch chladí bŘuch
www.koya.cz